Energie
Zateplování
Vnější stěny, vnitřní stěny, podlaha, střecha.
- + zdivo není vystaveno teplotním výkyvům, povětrnostním vlivům – nedochází k degradaci materiálů
- + zvyšuje se akumulační schopnost objektu
- + eliminace tepelných mostů (okna, věnce, stropy, apod.)
- + prodloužení životnosti objektu
- + úspora nákladů na údržbu
- + snížení nákladů na vytápění – po zateplení je nutná regulace otopné soustavy
Pozor na:
- - zateplování vlhkého zdiva
- - odkopání dostatečné hloubky základů pro zateplení
- - použití správné tloušťky izolace jak na ploše obvodového pláště, soklu tak u ostění oken
- - založení zateplovacího systému na zakládací liště
- - dostatek kotvících prvků
- - použití lepidla ve více vrstvách na vyztužovací síťovinu
- - okna spíše předsazovat, zamezí se tím menšímu prostupu přirozeného světla
Výměna otvorových výplní
Při výběru otvorových výplní je třeba sledovat několik parametrů:
- zasklení (dvojskla, trojskla)
- selektivní vrstva na vnitřním povrchu skla, tedy pokovení, kdy sluneční záření pronikne dovnitř, ale ven se už díky odrazu nedostane
- mezera mezi skly – záleží na velikosti a výplni prostoru
- distanční rámeček mezi skly (nerezový, plastový, hliníkový – již se tolik nepoužívá)- tvoří vždy tepelný most, proto je dobré, když je uložen, co nejhlouběji v rámu
- tepelná propustnost rámu – bývá horší než samotné zasklení
- detail napojení tepelné izolace
- detail napojení parapetu, prahu
Vytápění
- Zdroje - plynové, elektrické, teplovodní kotelny, kotelny na biomasu, tepelná čerpadla
- Náklady na vytápění se liší dle spotřebovávané komodity (energie). V dnešní době na většině území platí, že nejdražší vytápění je elektrické. Další dělení postrádá smysl, jelikož je nutné vždy zhodnotit energetické a přírodní podmínky konečného spotřebitele. Zkráceně to znamená, že se musí posoudit přírodní podmínky (např. Sluneční svit, geologické průzkumy, hydrologické průzkumy) a energetické podmínky (např. Možnost připojení na plyn, czt, místní blízkost dodavatele paliva do kotlů na peletky či biomasu).
- Otopné soustavy
- Otopná soustava je vždy navržena na základě tepelných požadavků daného objektu, které vycházejí z výpočtu tepelné propustnosti jednotlivých stavebních celků. Při větším zásahu pro snížení energetické náročnosti objektu (zateplení, výměna otvorových výplní, změna dispozic či využití objektu) se stává otopná soustava předimenzovaná. Pro její úsporné fungování je nutné ji znovu zregulovat. Regulace spočívá ve správném nastavení hydraulických poměrů v otopné soustavě. Při nesprávném nastavení dochází k podivným zvukům v otopné soustavě a také k přetápění či nedotápění jednotlivých místností. Proto je třeba při jakékoliv změně energetické náročnosti objektu provést patřičné úpravy podložené výpočtem.
Chlazení/vzduchotechnika včetně rekuperace
Centrální i lokální stanice zdroje chladu.
- Po výměně oken se místnosti stávají zcela těsným prostorem, kdy nedochází k přirozené výměně vzduchu.
- Z hygienických důvodů je nutné obývané prostory větrat.
- Velmi efektivním a komfortním řešením je instalace nuceného větrání s tzv. Rekuperací (zpětným využíváním tepla – odváděný vzduch otepluje vzduch na přívodu)tepla.
- Centrální řízení výměny vzduchu díky čidlům v jednotlivých prostorech a na fasádách objektu změří solární tepelné zisky a tím nedochází k přetápění či ochlazování jednotlivých místností.
- Strojovna vzduchotechnického zařízení se kvůli hluku buduje mimo denně využívanou část objektu. Strojovna se skládá z přívodního a odtahového ventilátoru, filtrů, rekuperačním výměníkem tepla, ohřívačem či chladičem. Využití centrálního systému větrání pro vytápění nám kompenzuje náklady vynaložené za nákladnější vytápění. Na základě nutného velkého stavebního zásahu je instalace větracího systému vhodná spíše při zásadní rekonstrukci.
- Lokální větrací systém umožňuje individuální výměnu vzduchu, avšak přiváděný vzduch nelze dohřívat nebo pouze minimálně.
Vodní, větrné a ftv elektrárny
Přírodní zdroje.
Kogenerační/trigenerační jednotky
- kogenerační jednotky (motorové nebo sestavy kotel + turbogenerátor i na biomasu)
- trigenerační systémy (kotel vč. Biomasy + turbogenerátor + absorpční chlazení)
- systémy regulace vytápění, systémy zpětného získávání tepla a jeho využití
Osvětlení
Pracovní i soukromé požadavky na umělé osvětlení rostou. Dodržením všech předepsaných světelně-technických norem a hygienických požadavků jsou pro příslušné prostory nutné.
Typická žárovka je dnes již překonána a nahrazována jinými typy osvětlení.
Parametry pro výběr světelného zdroje jsou:
- měrný výkon (lm/w), který vyjadřuje účinnost přeměny elektřiny na světlo
- barva světla (teplota chromatičnosti) – sluneční světlo má 2000-3500 k,
- index barevného podání (ra), který vyjadřuje jak daný zdroj osvětluje předměty ve srovnání s ideálním osvětlením – sluneční světlo má ra = 100, svítidla by měla mít vyšší než 80.
Standardní a reflektorové žárovky
- hodnota měrného výkonu – 8 – 18 lm/w, světlo se tak přemění jen 3-5% zbytek spotřebované energie je ztrátové teplo
- životnost 1000 hodin
- úspora 0%
- instalaci lze doporučit pouze v místech s krátkodobým či nepravidelným svícením
Halogenové žárovky
- hodnota měrného výkonu – 14 – 20 lm/w
- životnost 2 000 – 3 000 hodin
- úspora 30 - 50%
- oproti klasickým mají až dvojnásobnou životnost
- použití při doplňkovém bodovém svícení
- silný zdroj tepla
Zářivky
- hodnota měrného výkonu – 40 – 100 lm/w
- účinný zdroj světla
- pomalejší náběh světla může být nevýhodou
- lineární zářivky mají předřadníky jako součást světla – mění se pouze zářivky
-
u starších svítidel se vyplatí vyměnit předřadník za elektronický, spotřeba se sníží o 20% a odstraní se nepříjemné blikání, které také významně zvyšuje spotřebu ee
Kompaktní zářivky
- hodnota měrného výkonu – 40 – 60 lm/w
- životnost 6 000 – 10 000 hodin
- úspora 75%
- mají trubici i předřadník spojeny v jeden celek
- nabíhají během několika vteřin
- časté zhasínání nezkracuje životnost
Žárovky led
- hodnota měrného výkonu – 40 – 100 lm/w
- úspora 80%
- dlouhá životnost 25 000 – 50 000 hodin
- mají jak závit e14, e27, tak patici
Monitoring a regulace technologických celků
Aby bylo docíleno, co nejefektivnějšího řešení a zároveň prokazatelnost úsporných opatření byla jednoznačně vypovídající, je nutné znát denní a roční harmonogram spotřeby tepla a elektřiny. Na základě reálně naměřených hodnot dokážeme určit, kdy například vytápění či ohřev teplé vody je úplně zbytečný.